V dnešní době je jen málo domácností, které nechovají nějaké zvířátko. Většinou si přítomnost zvířecího kamaráda vydobudou už malé děti na svých rodičích. Dětem totiž dává zvíře velmi mnoho a nenásilně je vychovává k zodpovědnosti. Největším příkladem je opět příklad nás, dospělých. To, jak se my chováme ke zvířeti, tak se k nim bude chovat i náš potomek.
KTERÉ ZVÍŘÁTKO POŘÍDÍTE SVÝM DĚTEM?
Začínat je lépe od nejmenších hlodavců – křečka, osmáka, morčete nebo jen rybiček. U těchto nejmenších zvířátek se Vaše děti naučí tu základní péči jako je vyčistit klec a nechat hlodavce proběhnout. Probouzejte přitom v dětech smysl pro ochranu živého tvora, závislého jen na jejich starostlivosti a trvejte na tom, aby zvíře pravidelně krmili a nenechávali je v zašpiněném akváriu nebo kleci.
ZVÍŘE NA PRÁZDNINY NEBO JAKO VÁNOČNÍ DÁREK?
Začátkem prázdnin a pak na konci roku můžeme v inzerátech objevit zvýšenou poptávku po štěňátkách a koťátkách a ve Zverimexech začnou jít na odbyt myši, křečci nebo osmáci. Rodiče chtějí splnit dítěti touhu po zvířeti, a tak za vysvědčení nebo pod stromeček se rozhodnout zvíře zakoupit.
Ale pozor! Vždy dětem vysvětlete, že:
· zvíře je živý tvor a nikoliv dárek, s kterým se potěšíme a odhodíme jej, když nás nebude už bavit
· zvíře se stává členem rodiny a musíme se o něj každý den starat, i když jsme nemocní nebo nemáme náladu
Myslete na to, že:
· největší starost stejně bude ležet na Vás
· naučit dítě zodpovědnosti za zvíře může trvat i několik let
Pokud jste se tedy rozhodli na přání dítěte zvíře pořídit, vždy jej kupujte jako celá rodina, vždy všichni její členové musí s tím souhlasit! Jinak by se mohlo stát, že ten, kdo s příchodem zvířete do domácnosti nesouhlasil, bude jej odmítat a chovat se k němu nepřátelsky. Jakékoliv zvířátko nikdy nebude šťastné tam, kde jej plně a zodpovědně nepřijmou.