Výstavba oplocení kolem pozemku je vždy náročný proces vzhledem k jeho délce. Jde o desítky až stovky metrů pokryté stavební technologií, která musí odolávat povětrnostním vlivům a musí mít také odpovídající životnost a být co nejméně náročná na údržbové práce.
V dnešní době máme na výběr z více možností, kde rozhoduje nejen cena a praktické využití, ale také vzhled. Máme-li v plánu zakrýt parcelu tak, aby poskytovala dostatečné zázemí a soukromí, pak volíme zdivo. Kromě cihel, kamenů a dalších menších stavebních bloků jde o prefabrikované panely a sloupky, které se dodávají jako stavebnicový systém pro metodu tzv. suchého zdění. Není zapotřebí malty ani lepidel, pouze se do země betonují opěrné sloupky, do jejichž vyfrézovaných obdélníkových drážek přesně zapadnou zmiňované panely.
Betonový plot není bunkr – slovo beton si někdy podvědomě spojujeme s nějakými neprostupnými šedými bunkry z druhé světové války a s tím spojenými válečnými konflikty, anebo si jej představíme jako nevzhlednou bariéru, který rozhodně nemá nic společného s pěkným estetickým dojmem. Beton je ovšem pouze materiál, nosné médium, z něhož lze tvarovat jakékoli výrobky, kupříkladu mísy, vázy a květináče, a dokonce i svítidla, sochy a plastiky, kašny a fontány a mnoho dalších dekorativních výtvorů.
V podobném duchu se odvíjí i tvorba betonových plotů se dřevem. Jedná se o odlitky zpevněné ocelovými armaturami, v několika základních barvách a v různých tvarových variantách povrchu. Mohou být z jedné strany hladké a z druhé strany s nějakým reliéfem, anebo může být reliéf z obou stran. V podstatě byste ani mnohdy nepoznali, že jde o beton. Výhodou těchto výrobků je i možnost vytvářet kombinace s masivním dřevem. Beton vytvoří pouze základnu a na ni se pak pokládají svisle či vodorovně desky, latě, prkna či plotovky, nejlépe v nějakém kontrastujícím barevném odstínu.