Obchod s květinami je v dnešní době výnosnější než čaj. Východní Afrika zaznamenala 20 ti procentní růst marže. Květiny, které stejně za týden skončí v koši nebo na kompostu představují 10 procent z celkového výnosu. Desítky tisíc mladých žen a dětí pracují na květinových plantážích. Ale za jakých podmínek?
Zakázané pesticidy
Ochrana před plísněmi a bakteriemi je nutná proto, aby květiny vydržely a dařilo se jim. Pesticidy, které jsou v Evropě zakázané se tady běžně používají. V Africe jsou v tomto případě zaostalý a v Keni nebo v Etiopii dokonce ani pracovníci neprochází žádným proškolením s používáním chemie. Trpí kvůli tomu vážnými zdravotními problémy.
Za řezanými květinami jsou desetitisíce otrokyň
Na květinových farmách pracují nejvíce ženy, protože zastávají pečlivou práci. Co je mnohem důležitější, že jsou levné. Nemají žádnou kvalifikaci, žádné poznatky tudíž ani žádnou šanci pro osobní rozvoj. Vykořisťování, pohlavní zneužívání a nedostatek informací s prací s chemikáliemi je tu na denním pořádku. Za prodloužení smlouvy nebo den volna platí sexem. Těhotné ženy o tuto jestli se to dá nazvat prací přichází. Pracovní doba nonstop, nezačíná a nekončí.
Květinové stánky a obchody to je na druhé straně obraz vyčerpání, nemocí, potratů, šikany, zneužívání, množství respiračních chorob i poleptání kůže. Za tuto práci si třeba v Keni vydělají pouhých 1,25 euro za den!
Dopad na životní prostředí
Celý životní cyklus květu a také pěstování, výroba hnojiv, doprava, chlazení a i metan z uhynulých květů je velkým dopadem na životní prostředí. Při produkci růží v Africe vznikne veliký podíl oxidu uhličité. Odpovídající emise tady nikdo neměří nebo se to snaží uhrát do vyhovujících měřítek. Dopad květinářského průmyslu to má také na přírodu a zvířata. V Keni se pěstují květiny na břehu jezera což je složitý a citlivý ekosystém. Je to domov hrochů, plameňáků a dalších zvířat. Jezero už se zmenšilo o polovinu své velikosti, nemluvě o používání pesticidů a unikání chemie do životního prostředí kde se květiny pěstují.